Stojí za to se čas od času zastavit a zamyslet se, po jaké cestě kráčíme.
Žijeme v době velkých změn a pohybů a tak si říkám, jak to vlastně máme sami se sebou. Jen každý čtvrtý člověk dělá práci, která ho naplňuje a využívá v ní svých přirozených talentů. Patříte mezi ně, nebo ne? A jak vlastně poznáme, že jsme na své cestě? Když vás váš každodenní život baví a máte dostatek energie, pravděpodobně to nemusíte řešit. Ale pokud tomu tak není, zkuste se zamyslet…
Co vás doopravdy baví a naplňuje? A proč? Co vám to přináší? Jak a čím trávíte svůj volný čas? O čem většinou přemýšlíte? Jakou dostáváte zpětnou vazbu ohledně svých silných stránek a talentů? Tyto otázky nás mohou nasměrovat tam, kam bychom měli jít. A nejen ony. Už naše dětství je předobraz naší budoucnosti – jaké jste byly jako děti? Co jste rády dělaly? Jaké byla vaše role v rodině?
Tyto otázky nám také pomůžou rozlišit potřeby duše a potřeby ega. I motivace ega mohou představovat silný zdroj energie (být nejlepší, mít postavení, vydělávat hodně peněz, …). Ale taková energie se časem vyčerpá a úspěchy nám nepřinesou uspokojení.
Oproti tomu potřeby duše souvisejí s tím, proč jsme se narodili – jakým člověkem máme být. Je to něco, o čem vlastně nemůžeme jen tak rozhodovat; je to něco, co nás přesahuje. Přijmout to, kdo jsme, nám přináší úlevu, klid a mír v duši, a nakonec i štěstí.